________________________________________________________________
Tak jak "válčíme" ?? :-) aneb už je tady léto.....
________________________________________________________________
No jo, tak jak “vál
číme”........Já ani nevím.V posledních třech měsících je tak rychlá smršť událostí,
že si připadám jako v jedoucím rychlíku, kdy občas okénkem vlaku zahlédnu
fragment svého života – ať už osobního, jezdeckého, zvířátkového, prostě mého.
Připadá mi, že nezůstal kámen na kameni a jen Eltík je můj pevný bod ve vesmíru.
Po dvaceti třech letech u mého zaměstnavatele jsem se rozhodla to změnit.
Přihlásila jsem se do jednoho výběrového řízení a byla vybrána, což mě poněkud
překvapilo a zároveň zaskočilo, ale asi to tak má být, protože nic není náhoda
a já práci přijala. Od září se tedy chystám na velkou změnu a snad do lepšího,
tak mi prosím držte palce, pěsti, nebo co kdo uznáte za vhodné...to nechám na vás.
S Eltíkem pomalu pokračujeme. Zjistila jsem, že ani na jednu chvíli ho nesmím
nechat v kompromisu – ať už aby nebyl kulatý, nebo neposlouchal moje nohy,
nebo nebyl aktivně vzadu a rovný.
Což je opravdu dřina to uhlídat a musím říct, že ne vždy je mi to po chuti řešit.
Jak ráda bych sedla a jemně začala pracovat.
Ale obvykle za několik minut narazím na to, že mě Eltík zase zkouší a testuje.
Nechápu to - máme několik velmi pěkných lekcí, jako pak dvě, tři, kdy vím,
že to není ono a já nemohu přijít na to, proč. Každopádně, když je to správně,
cítím, že mě nese, že nemusím nic vyrábět a vše je úplně banální a jednoduché.
Pak můžeme dělat ustupování ve cvalu a překroky v klusu jsou hračkou,
kterou lze jen nabídnout.
________________________________________________________________
Když se dívám do předchozích dílů psaní o Eltíkovi, připadá mi to stále stejné.
A ono to tak je. Ty principy a technika toho co provádíme, tam opravdu už nejde
nic vymyslet. Jen se stát dostatečně chytrými, abychom to uměli provádět,
vždy to správně pochopili a uměli odpovědět na položené otázky.
Je to tak stejné, jako když jsem seděla v koutku haly v Paceřicích a sledovala
koně v práci tak jak přicházeli – od těch mladých až po ty zkušené
a já pochopila, že to je jen magie přesnosti a posloupnosti.
________________________________________________________________
Tuhle jsem poslala několik obrázků z ježdění kamarádce a ona mi napsala,
že jsem jí zkazila chuť a že se na to všechno vykašle. Tak jsem napsala zpět,
že těch fotografií bylo přes čtyři sta a vybrala jsem jen těch pár,
abych jí potěšila. Mnohem víc jí tedy potěšila a pobavila tahle informace
a zvedlo jí to náladu, takže jsme se nad tím zasmály a tak to má být.
________________________________________________________________
Přeji krásné léto, dovolenou, nachytejme slunce do zásoby a krásné chvíle,
které přijdou si uložme navždy do truhličky, nejlépe na tajný ostrov.
Až nám bude těžko, truhličku otevřeme a budeme si je znovu prohlížet.
________________________________________________________________
Ustupování - nohy bych měla mít stejně vysoko, lokty pěkně u těla.
________________________________________________________________
Ve cvalu hezky do kopce a taky sedět a dýchající otěže...
________________________________________________________________
