____________________________________________________________

Smutně i vesele, tak jak jde život.....      

____________________________________________________________

 

 

    Tak jak jsme očekávali, bohužel věk u našich zvířecích kamarádů je nemilosrdný.

    Kozlík Ferda ve svých 17 letech byl opravdu už slabý přes to, že baštil možné

    i nemožné v množsví podle libosti. Byl kost a kůže,začínal být apatický,

    proto jsme se rozhodli na konci srpna, že ho necháme uspat.

    Týden na to na dvoře probíhalo grilování, pejsci pobíhali okolo, nezpůsobně

    loudili a odháněli kočky. A tak nějak nenápadně a v klidu nás opustila fenka Axa

    - zřejmě srdíčko..Ačkoli nám to bylo velmi líto, na druhou stranu, bylo jí 11 let

    a její zadní nohy už jí často neposlouchaly, takže myslím, že to byl dobrý konec.

    Zůstali jsme tedy jen s jedním venkovním pejskem, s Otíkem.

    ____________________________________________________________

 

    Na začátku léta jsme byli v útulku v Podlíšťanech u Chrudimi a vybrali jsme

    tam pejska Čendu :-) pro mojí mamku.

    Čenda je krásný pejsek, úplně bezproblémový a hned se úžasně adoptoval.

    A já při procházení pejsků k adopci našla ještě jednoho pejska.

    Útulek se stal nadlouho jeho domovem. Od zimy 2004.

    Někdo mu hodně ublížil - fyzické rány zhojily pečlivé a milující ruce,

    ale duše zůstala bolavá dodnes. Po sedmi letech netýrání se stále bojí

    nových/cizích lidí. (Ach jo). Proto i když to je moc milý a hezký pejsek, 

    zůstal ty dlouhé roky v útulku. A já ve chvíli, když jsme odváželi Čendu,

    slibovala Frenkovi v duchu, že až to bude možné, že si pro něj přijedu.

   ____________________________________________________________

 

   Když "odešla" Axanka, uvažovali jsme, jestli je vůbec možné mít spolu dva

   dospělé psy, kteří se neznají. Vycházela jsem z myšlenky, že Otík není žádný

   rváč a podle referencí paní Romany Jeníkové z podlíšťanského útulku

   jsem měla ty stejné reference o Frenkovi.

   Rozhodli jsem se tedy vyzkoušet to. Po domluvě jsme se vydali do Podlíšťan

   pro Frenka. Měl velký strach. Nechtěl k nám jít, nechtěl, aby jsme

   se ho dotýkali, natož ho někam vezli. Museli jsme to ale překonat a protože

   Frenk je přes svůj strach nesmírně hodný, opatrně jsme ho naložili do auta

   a odvezli k nám domů. Trvalo asi dvě hodiny, než si na mě Frenk trochu zvykl,

   ale pak už ke mě většinou přišel, vzal si piškot a nechal se hladit.

   Jinak běhal vystresovaně po dvoře, sledovaný Otíkem a všechno musel pečlivě

   očuchat a očůrat. Při sebemenší nejistotě se však schoval a vždy chvíli trvalo

   než se osmělil a znovu přišel. Všechno pro něj bylo jiné a nové: Prostředí, lidé,

   nový pejsek, kočky, které se ho nebály, kůň co na něj zíral, cože je to za

   nového strakatého a malého koníka.

   Takže jsem si ke svým narozeninám nadělila pejska :-)

   A věřte nebo ne, tak nějak mě naplnilo štěstím, když se mi podařilo

   můj záměr zrealizovat.

 

   ____________________________________________________________

 

  Dnes je to týden a jeden den, co jsme si Frenka přivezli.

   Už si u nás hodně zvykl a máme ho všichni rádi. Ani to nejde jinak - dokáže

   být tak nepokrytě šťastný, je to čistá duše, která když odhodí svoje strachy,

   srší energií, dobrotou a láskou.

   Ke mě už má velkou důvěru a na dvoře se chová jako každý jiný psí obyvatel.

   Poslušně přiběhne na zavolání a chce se hladit a mazlit a raduje se.

   S "klukama" se zatím seznamuje velmi opatrně a obezřetně.

   Ale i tak to jsou velké pokroky které dělá.

   A co je hodně podstatné: S Otíkem se sžili velmi dobře.

   I když to občas zajiskří, vymezil si každý z nich určitý respekt

   a funguje to dobře.

  

   Vkládám tedy do plyšáků tento příběh a několik obrázků Frenka.

   Užívejte si krásného babího léta.

  

   Šťastny ať jsou všechny bytosti!!

 

   ____________________________________________________________

 

            

 

  ____________________________________________________________

 

                   

____________________________________________________________

 

          

  ____________________________________________________________

 

          

  ____________________________________________________________

 

                    

 ____________________________________________________________

 

 

        

 ____________________________________________________________

 

 

        

 

 

 

 

____________________________________________________________

                                                           Zpět

____________________________________________________________